Dnes, presne pred mesicem, se narodil u Vas, v chebske porodnici, nas drobecek Tadeasek. Vykoukl na svet jako 3280 kilove miminko, v 5 hodin rano, akutnim cisarskym rezem.

Kdyz jsme s pritelem okolo 2 hodiny rano prijeli, bylo o nas (i v takto brzke hodiny) krasne postarano. Pani doktorka mi oznamila, ze muj malicky vydrzi do rana, ale uz si me nechaji u sebe. Sla jsem tedy na pokoj, abych si odpocinula, pak sla spat a tesila se na druhy den, az budeme se synkem spolu. 
Bohuzel se Tadeasek nemohl dockat az me uvidi a tak zacaly kontrakce a ja nejak tusila, ze uz je to tady. Sestricky se o mne krasne postaraly a mely trpelivost se svijejici se nervozni maminkou. Veta - ,,Maminko netlacte, ten jeho zadecek by se Vam dostaval vic do panve, vydrzte to." byla v tu chvili, tech neskutecnych bolesti, velmi vtipna, protoze netlacit, to byl nadlidsky ukol. Vse se sebehlo strasne rychle. Pamatuji si pouze, jak jsem byla prevezena na sal, bylo mi oznameno, ze mi potrou bricho a ze to bude studit, protoze dana tekutina musi na brise uschnout. A tady jsem slysela dalsi vtipnou vetu, ktera se odehravala mezi doktory - ,,Kdyz ji ovivas, aby to uschlo, boli ji to vic, pockej az skonci vzdycky kontrakce." Pak uz jen prisla slova, VSE BUDE V PORADKU. Po probuzeni, mam jen malou vzpominku, bylo mi receno, ze vsechno probehlo dobre a ja se uklidnila.
Druhe probuzeni, uz na pokoji, bylo uzasne. Videla jsem sestricky, byla jsem rada, ze je vsechno za mnou a zajimalo me uz jen to, jestli je muj malicky zdravy a krasny.
Vsechny sestricky, ktere se u mne vystridaly, byly uzasne. Ochota, mile chovani, zajem o pacienta, odpoved na kazdou mou otazku.. citila jsem se hned bezpecne, po tom zakroku, ktery uz jsem diky Bohu mela za sebou. A jeste uzasneji jsem se citila, kdyz mi jedna ze sestricek privezla ten muj maly poklad primo k luzku, abych se na nej aspon mohla podivat. Hned jsem se zamilovala a rekla si, ze se musim co nejdriv uzdravit, abych ho mohla mit u sebe. Asi diky materske lasce a vuli udelat pro toho drobecka vsechno, jsem po prevezeni z JIP na muj pokoj, byla okamzite schopna se z luzka zvednout a jit se vysprchovat. Prvni dva dny jsem pouze odpocivala, tesila se na chvilkove privezeni maleho a na spolecnost sestricek a doktorek. Vsechny se o mne krasne staraly i zde. Stale se ptaly na muj stav, dokonce se zajimaly i o maleho, kdy mi ho privezou a jak se mi libi. Samy, kdyz ho pak videly, tak se jim libil stejne jako mne. Dekuji i sestrickam, ktere mi Tadeaska privazely a staraly se o nej. Vzdy po koupani krasne vonel a po celou dobu mel pujcene krasne oblecky. Dekuji moc i za pomoc s kojenim, ktere bylo velmi tezke, ale diky radam, jsme to doma zvladli.
Jeste abych nezapomnela, moc take dekuji sestricce, ktera mi nosila jidlo. Byla mila a vzdy se ptala na maleho, hned mi tim zlepsila naladu a ano, take i tim, jak bylo vyborne jidlo. Od polevek, presnidavek, po kasi s masem nebo spenatem, knedlikem a uzenym, vse bylo vyborne. (ani jsem to uprimne od nemocnicniho jidla necekala)
Takze abych to vse shrnula - kazdicky clovicek, ktery prisel na pokoj, byl mily, zajimal se nejen o mne, ale i o meho syna, splnil by mi kazde prani a zodpovedel kazdy dotaz. Dekuji, ze se ke mne vsichni chovali takhle krasne po tom vsem tezkem a narocnem.
Jako pozornost na svem odchodu jsem dostala spousty malych darecku ve forme kosmetiky pro miminko, naucnych brozurek a prekrasne pletene deky s chobotnickou, kterou uz mame v kocarku.
Byl to pro mne novy, ale uzasny zazitek po vsech strankach.

Takze jeste jednou dekuji! Dekuji VSEM za uzasne chovani a pristup ke mne i k memu synovi Tadeaskovi.

Bohuzel se u mne vystridala spousta sestricek a doktoru, takze nemohu jmenovat urcita jmena, ale myslim, ze na tom vubec nezalezi. Hlavni pro mne bylo, ze je lidskost od kazdeho ve Vasi porodnici na prvnim miste.

Preji vsem sestrickam a doktorum hodne zdravicka, pevnych nervu, spoustu zdravych miminek a hodnych maminek.

Dekujeme.

Partneři

Sponzoři

Děkujeme