10.12.2018
UPOZORNĚNÍ: Z důvodu nemoci autora je přednáška o historii karlovarských špitálů přesunuta na 9. 1. 2019 od 17:00 hodin.
1
0
10.12.2018
Karlovarská nemocnice patří mezi nejlepší zaměstnavatele ve své kategorii v České republice! Potvrdily to výsledky žebříčku HCI Nejlepší nemocnice ČR, kdy se Nemocnice v Karlových Varech stala z pohledu zaměstnanců šestou nejlepší v celé ČR a zároveň nejlépe hodnocenou v Karlovarském kraji. První příčku v regionu pak získala i z pohledu ambulantních pacientů. Jde o společný úspěch nás všech a věříme, že takto skvělé hodnocení z pohledu zaměstnanců i pacientů si karlovarská nemocnice udrží i nadále. Děkujeme!
číst víceKarlovarská krajská nemocnice sdílí odkaz
10.12.2018
Karlovarská nemocnice patří mezi nejlepší zaměstnavatele ve své kategorii v České republice! Potvrdily to výsledky žebříčku HCI Nejlepší nemocnice ČR, kdy se Nemocnice v Karlových Varech stala z pohledu zaměstnanců šestou nejlepší v celé ČR a zároveň nejlépe hodnocenou v Karlovarském kraji. První příčku v regionu pak získala i z pohledu ambulantních pacientů. Jde o společný úspěch nás všech a věříme, že takto skvělé hodnocení z pohledu zaměstnanců i pacientů si karlovarská nemocnice udrží i nadále. Děkujeme!
51
13
století, kdy byl počet obyvatel odhadován na dva tisíce. První městský špitál byl založen v roce 1266 u Mostní brány, v době, kdy obsadil město Přemysl Otakar II. Ten přivedl do Chebu špitální řád křížovníků s červenou hvězdou, který tento špitál o 30 lůžkách vedl až do 16. století. Stavba dodnes stojí v Poohří v Křížovnické ulici vedle kostela Sv. Bartoloměje. V roce 1525 vznikl další špitál, v domě zakoupeném městem zvaným Seelhaus, který měl 50 lůžek. V roce 1704 vyhořel, byl přestavěn a znovu otevřen o rok později a sloužil až do poloviny 19. století. Až do této doby byli do špitálů přijímáni lidé chudí a to nejen nemocní, ale také staří, opuštění, sirotci nebo váleční invalidé. Proto se také používaly místo špitálů názvy jako chorobinec, starobinec nebo lazaret v době válek. O nemocné se v nich starali sestry nebo bratři církevních řádů. Neměli vlastní zdravotnický personál. Bylo povinností tzv. městských lékařů, ranhojičů a porodních bab, se kterými mělo město smlouvu, za pevný plat do špitálu docházet a dohlížet na léčení. Majetní lidé se léčili doma, kam si povolávali za honorář lékaře. Kromě těchto městských špitálů existovaly v Chebu také čistě církevní, které ošetřovaly pouze členy svých řádů. Poslední taková nemocnice byla v provozu až do roku 1951 v chebském klášteře milosrdných sester řádu Sv. kříže.
nemocnice. Toto sdružení tvořily: rada města (zastoupená starostou dr. Gschierem), okresní zastupitelství (okresní hejtman Krämling) a Chebská spořitelna (ředitel dr.Kargl). Toto grémium po výběrovém řízení pověřilo městského stavebního radu ing. Josefa Paschera vypracováním projektu nové nemocnice. Po odborné stránce se jako poradce významně podílel na vzniku projektu a koncepce nemocnice dr. Christof Heitzer, který se pak stal jejím prvním ředitelem a primářem chirurgického oddělení. V roce 1906 předkládá ing. Pascher hotový projekt s rozpočtem 830 000 korun. Dne 24. 10. 1907 bylo vydáno stavební povolení a 26. 7. 1908 byla stavba zahájena. Pro nemocnici byl vyčleněn pozemek o ploše 2,4 hektarů, vlastní stavba zaujímala plochu 30.135 m2. Hlavní budova byla koncipována jako moderní funkční monoblok spojený koridorem s hospodářskou budovou, s prádelnou, kuchyní, šijovnou a tzv. klauzurou pro ubytování sester a lékařů. Zvlášť byly umístněny budovy infekčních chorob, márnice a kotelna. V roce 1910 byla stavba dokončena, zkolaudována a po přenesení práva veřejnosti z původní nemocnice 8. 8. 1910 oficiálně otevřena pod názvem Allgemein öffentliches Krankenhaus Eger (Všeobecná veřejná nemocnice Cheb). Zpočátku byla kapacita 350 lůžek na šesti odborných odděleních: interna, chirurgie, kožní a pohlavní choroby, oční, ušní a infekční. Až 2. 1. 1913 byly schváleny místodržitelstvím stanovy nemocnice, podle nichž jako zakladatelé vystupovalo jak město, tak i okres Cheb. V tomto roce bylo také dosaženo plného využití kapacity. Zakladatelé konstatovali, že byla vybudována moderní nemocnice se špičkovým vybavením, na kterém se nešetřilo. Proto městská i okresní správa schválila překročení rozpočtu o 46 000 korun a tuto částku společně splatily. V dalších letech se nemocnice dále rozšiřovala. V roce 1930 byl postaven nový infekční pavilon a v roce 1933 další velký pavilon původně nemocí plicních a TBC, kde jsou nyní gynekologicko-porodnické a onkologické oddělení. V roce 1939 převzala nemocnice soukromou porodnici na Felix-Dahn Str. (dnes Valdštejnova ulice), kde je nyní poliklinika. Nemocnice tak měla celkovou kapacitu 425 lůžek.
